Co bych to byl za publicistu kdybych nevydal pořádný vánoční speciál :-) A o čem jiném právě po Vánocích psát než o dobru mezi námi.
A hned začnu příběhem o člověku, kterého možná znáte, ale možná neznáte tento jeho příběh. Bill Gates a jeho žena Melinda byli roku 1993 na své první dovolené v Africe. Místo vzpomínek na safari si však odtamtud odvezli obraz extrémní chudoby a začali se ptát sami sebe, jestli to tak skutečně musí být. Když pak v roce 1997 četli článek o průjmových onemocněních, které si po celém světě stále žádají mnoho dětských životů, přivedlo je to až k založení největší soukromé nadace na světě Giving Pledge a příslibu, že sami odevzdají nadaci více jak 95% svého bohatství. O co větší bylo jejich překvapení když se Warren Buffet, v roce 2006 Billův jediný soupeř o nejbohatšího člověka Ameriky, rozhodl darovat 80% svého jmění nadaci. Dnes čítá Giving Pledge více jak 200 jednotlivců, párů a rodin ze 23 zemí světa, kteří se zavázali darovat větší polovinu svého majetku dobročinnosti. Více se o Giving Pledge můžete dozvědět zde:
https://givingpledge.org/About.aspx. Sami Gatesovi považují rozdání svého bohatství za nejvíce naplňující věc, kterou kdy učinili
(https://www.ted.com/talks/bill_and_melinda_gates_why_giving_away_our_wealth_has_been_the_most_satisfying_thing_we_ve_done).
Jeho tým totiž ve Vancouveru rozdal dvěma skupinám náhodných kolemjdoucích obálku s penězi a instrukcí, aby za dané peníze koupili něco 1) pro sebe nebo 2) pro druhé. Po provedení instrukce měřili výzkumníci spokojenost těchto dárců. U první skupiny byl pocit spokojenosti beze změny, u druhé skupiny zaznamenali nárůst. A to i když se mnoho účastníků uchýlilo ke stejné věci, a sice nákupu Starbucks kafe, jen s tím rozdílem jestli ho koupili sobě nebo třeba kolemjdoucímu. Dokonce nezáleželo ani na sumě, výsledky byly stejné ať už účastníci utratili za pozornost pro druhé 5 nebo 20 dolarů z kapes výzkumníků. Ba co víc, stejných výsledků dosáhli výzkumníci také v Ugandě, takže by to mohlo platit i v Česku, co říkáte? :-) A dokonce bylo jedno jestli dar posloužil jen jako drobná radost pro druhého nebo třeba k léčbě malárie, darující vždy uváděli nárůst pocitu štěstí.
A teď to začne být děsivé. Do hledáčku výzkumníků se totiž dostaly i belgické prodejní týmy. Opět dvě skupiny, první měla utratit 15 Euro pro sebe, druhá za ně měla koupit něco pro své kolegy. Návratnost investice byla u první skupiny 4,5 Eura. Účastníci si sumu vlastně jen strčili do kapsy a neudělali nic neobvyklého. Vlastně tím firma ještě ztratila, protože své zaměstnance nemotivovala k lepším výsledkům. Zato u pro-sociální skupiny byla taková malá investice velkou výhrou, protože vedla k mnoha změnám v týmech a její návratnost byla 78 Euro. 78 Euro!!! Tedy více jak pětinásobek investované částky. Možná tedy stačí dát párkrát do roka zaměstnancům pár stovek ať za ně něco koupí kolegům a dostaví se stejný, ne-li ještě výraznější efekt než u drahých teambuildingových akcí.
